Hubertova jízda 2015

Hubertova jízda je v dnešní době synonymem pro sportovně-společenské akce, tradiční podzimní rozloučení se s jezdeckou sezónou. Je zároveň jakousi vzpomínkou a oživením staré tradice v pořádání jízd Huberta (patrona lovců), při které si jezdci zkouší koně a své jezdecké umění v jízdě volnou krajinou po stopě lišky. Tu dnes představuje jezdec s připnutým liščím ocasem na rukávu. Hubertovy lovecké jízdy jsou ve své podstatě vzpomínkou na dávné parforsní hony.

V sobotu 31. 10. 2015 proběhl velmi úspěšný již 32. ročník HUBERTOVY JÍZDY. K jeho zdárnému průběhu přispělo nádherné slunečné počasí, které nás provázelo po celý sobotní den. Sjelo se opravdu velké množství jak sedlových koní, tak i kočárových spřežení. Byla to nádherná přehlídka koní různých plemen, od velkých koní až po malé poníky. Diváci, nejen milovníci koní, si přišli na své. Pro účastníky byla připravena příjemná vyjížďka, kterou si všichni dobře užili. Jezdci na sedlových koních měli vyjížďku zpestřenou několika skokovými prvky. Závěrečnému HALALI jak sedlových koní, tak i kočárových spřežení přihlíželo velké množství nadšených diváků, kteří všechny zúčastněné odměnili bouřlivým potleskem. Dále následovaly rozjezdy koní různých kategorií. Po závěrečném HALALI byli první 3 z každé kategorie odměněni poháry. Rozdáním pohárů ale sobotní den ještě neskončil. Po rozjezdech koní následovala velmi bohatá tombola, která ukončila 32. ročník Hubertovy jízdu v Kyselovicích. Závěrem VELKÉ PODĚKOVÁNÍ, které patří nejen všem zúčastněným, ale také všem, kteří byli ochotni podílet se na přípravě této velkolepé akce. DÍKY VŠEM ……

Z historie honů

Původ parforsních honů, které Hubertova jízda připomíná, se datuje od 14. století (někdy se uvádí i dříve). Vznikly ve Francii původně jako jezdecká štvanice se smečkami loveckých psů. K těmto událostem se váže také vznik profese pikerů (objezdníků), oděných do zeleného kabátu s červeným či žlutým límcem a manžetami. Dnes pikéři nosí žluté pásky na obou rukávech. Mástr, neboli vedoucí houfu jezdců, je označen zelenou páskou (kokardou) na obou rukávech. Parforsní hony se staly více než potřebou spíše společenskou a slavnostní událostí.

Prožitek z jízdy umocňovaly tradiční lovecké fanfáry oznamující jednotlivé lovecké signály. Pečlivě volená lovecká smečka psů byla vysílána po stopách jelena, divočáka nebo lišky. V Anglii se pak hon na lišku stal šlechtickým národním sportem a svého největšího rozmachu dosáhl v 18. století. Móda parforsních honů spolu s loveckými psy se k nám dostala v 17. století. Z parforsních honů vznikly v průběhu 19. století dostihy typu steeplechase, jako je například Velká pardubická.

Antonín Vinklárek