Kyselovský zpravodaj 1/2017
V uplynulém týdnu občané naší obce obdrželi do svých poštovních schránek nové číslo Kyselovského zpravodaje č. 1/2017. Ve zpravodaji najdete jako vždy příspěvky o akcích, které se v naší obci za uplynulé období pořádaly. Bohužel došlo při předávání podkladů redakční radě zpravodaje k chybě a nebyl tak otištěn příspěvek paní Elfrídy Olšanské o Besedách o poznávání cizích zemí, které proběhly v Obecní knihovně. Za vzniklou chybu se autorce článku ještě jednou omlouvám, její příspěvek si můžete přečíst níže, zároveň bude otištěn v dalším čísle zpravodaje.
Společenská kronika je oblíbenou částí našeho zpravodaje, a o to více mě mrzí nedopatření, kterým došlo k tomu, že nebyla v této rubrice otištěna fotografie paní Vlasty Klimkové, která v loňském roce oslavila krásné osmdesáté narozeniny. I paní Klimkové se tímto ještě jednou omlouvám, fotografie bude rovněž otištěna v dalším čísle zpravodaje.
Renáta Goldová
Besedy o poznávání cizích zemí
V krátkém časovém sledu jsme mohli poznávat v Obecní knihovně v Kyselovicích na dvou přednáškách vzdálené cizí země.
Do Kanady nás zavedl pan Jaroš. Díky němu jsme mohli obdivovat místa, která neznají ani rodilí kanaďané. Sledovali jsme medvědy ve volné přírodě. Autor nás zavedl do pravé westernové hospůdky. Bylo tam drahé pivo a hlavně poutavý nápis "Minoritám vstup zakázán". Představa, co by podobný nápis v naší hospodě vyvolal - kdyby nezavřeli hospodského, tak alespoň hospodu, poslanci by měli o čem řečnit v parlamentě a novináři o čem psát.
Přednáška Ing. Minaříkové byla o návštěvě Normanských ostrovů. Inspirací k návštěvě ostrovů byla kniha o dějinách ostrovů a osudech lidí za II. světové války. Ostrovy byly okupované německou armádou bez bojů, podobně jako Československo. Život za okupace byl podobný, jako u nás a chování ostrovanů bylo taky podobné, jako chování lidí v Čechách - někdo vzdoroval, někdo kolaboroval. Šokující je řešení věcí po osvobození. Ostrované se rozhodli zamknout archívy na sto let. Až za sto let se lidé dozvědí, kdo byl zrádce a kdo byl hrdina.
To u nás asi byly všechny archivní materiály zničeny, protože když jsem mluvila s pamětníky let 1940-45, tak ti, kteří měli na svědomí zatčení a dokonce i smrt mnoha lidí za okupace se stali po válce hrdinnými bojovníky proti nacizmu.
Dalším cílem ing Minaříkové při cestě na ostrovy bylo poznat místa, kde působil známý spisovatel Durrel, autor mnoha krásných humoristicky laděných knih. Viděli jsme zoo, které Durrel založil. Byl průkopníkem snahy vytvořit zvířatům v zoologických zahradách podmínky podobné v jejich původní vlasti.
Patřím ke generaci lidí, kteří jsme většinu života strávili za železnou oponou. O světě za hranicemi jsme mohli jen snít. Dnes, když je nám celý svět přístupný bohužel zdraví už nedovolí cestovat. Díky panu Jarošovi a paní Ing Minaříkové jsme mohli vidět další země.
Elfrída Olšanská